jak to prožívají dospělí

Jak jsme poprvé zapadli a Tao se z toho sám nevyhrabal

Tato část blogu o nás, dospělí expedice. O tom...
... jak se nám(více či méně) daří spolužít v šesti v prostoru 12m², a přitom vést děti k nenásilnosti a snášenlivosti.
... jak se vyrovnáváme s tím, že jsme opustili skoro všechny jistoty: dům, respektovanou práci, finanční přijmy, zázemí, kamarády, společenský život...
... jak snašíme zodpovědost za expedici a blaho dětí v neznámém terénu. Ve světě, který se mnoha lidem zdá být čím dál nebezpečnější, politicky i zdravotně
... jak náš život prožíváme my dospělí expedice. Chceme vám zde otevřít svá srdce, podělit se o ty nejbáječnější momenty, a zároveň i o chvíle, kdy jsme na tom hodně špatně, a kdy pochybujeme o sobě i o tom, co děláme... 

Začátek však je pomalý. Zatím stále hledáme rovnováhu mezi intimitou naší rodinky a mírou našeho sdílení. Navíc internet není vždy k dispozici a naši prioritou je být s dětmi a prožívat náš sen, který se odehrává jen jednou, teď a tady. A tak píšeme, kdy to jde. Prosíme o trochu trpělivosti. A pokud vás to oslovilo, tak určitě nám to dejte vědět, dá nám to energii na další blogy!