Naše malé poděkování přírodě

V přírodě se cítím já i celé rodinka 7x7 nejlépe. Najdu si nějaké klidné a pěkně rovné místečko, kde zaparkuji, a pro jistotu, abych se náhodou v noci nerozjel, dostanu ještě před kola dva velké železné klíny. Nejraději se postavím tak, abychom ráno viděli vycházet sluníčko. Nejen proto, že je to moc pěkné, ale také proto, že se všem daleko lépe vstáva. U mně se totiž spí opravdu moc dobře a moc tvrdě :-)


Petr rád připomíná, že kamkoliv přijedeme, jsme vlastně na návštěvě. A že je moc důležité našemu hostiteli - to znamená tomu, ke komu přijedeme - ukázat, že si jeho pohostinství vážíme, a poděkovat za to.

Takže když je náš hostitel příroda, rozhodli jsme se poděkovat tím, že ji zanecháme po našem odjezdu o trochu krásnější, než když jsem přijeli. Ptáš se jak?

Určitě jsi si také někdy všiml, kolik nepořádku a odpadků po sobě často někteří lidé zanechají. Příroda je ohromě šikovná a hodně toho zvládne sama, ale na odpadky lidí, a především na plasty, je krátká. Ty se rozpadnou až po několika desítkách, nebo i stovkách let. A i pak po nich zůstanou malinkaté kousíčky, které ani okem neuvidíš. Říká se jim nanočástice. A ty v přírodě zústanou dál a dál, a stále ji znečišťují. Ještě nebezpečnjší jsou baterky. Obasahují totiž látky, které jsou dokonce jedovaté, a mohou tak hlavně zvířátkům hodně ublížit. 

Rozhodli jsme se proto, že když budeme moci zanechat naše místo po přespání o trochu čistší a krásnější, bude to náš způsob, jak přírodě za nocleh v její náruči alespoň trochu poděkovat. A tak děti s rodiči sbírají a třídí odpadky, a to hlavně plasty, a já je pak odvezu do té správné popelnice nebo na místo, kde takový odpad shromažďují.