Jak to jde...
O tom, jak prožíváme, že jsme opustili skoro všechny jistoty… dům, který byl doslova rájem pro naše děti stejně tak jako pro mnoho dětí našich kamarádů, dobře ohodocenou a respektovanou práci, stabilní zázemí s kamarády, a se společenským, kulturním a komunitním životem, do kterého jsme velkou měrou přispívali.
O tom, že se snažíme společně v šesti žít v prostoru 12m2, a navíc vyrazit do světa, který se pro mnoho lidí zdá být čím dál nebezpečnější, a který se nám navíc zatím stéle nechce úplně otevřít…
Chceme se zde postupně podělit o krásné a euforické chvíle, kdy žijeme ty nejbáječnější momenty, a zároveň i o chvíle, kdy jsme na tom hodně špatně, a kdy pochybujeme o sobě i o tom co děláme...
Tento náš blog bude asi podle mnohých přibývat příliš pomalu.
Nejsme zvyklí, a ani to nechceme, být “přilepeni” na internetu, a navíc, my sami ještě stále hledáme rovnováhu mezi intimitou naší rodinky a mírou našeho sdílení.
Tak s nami měj prosím trpělivost :-)
září 2020: Konečně na cestě...
Už je to více než měsíc, co jsme opustili Česko a přemístili náš domov do 12m2 na čtyřech kolech. Pomalu si zvykáme na všechno to nové, co s sebou tato změna přinesla... na život v omezeném prostoru, na minimum věcí, které v něm máme, na nový kraj, na novou školu, na nové lidi. Děti jsou úžasné a všechny ty velké změny statečně zvládají, a rodiče se snaží nezůstat pozadu :-)číst celý článek
prosinec 2020: čtyři měsíce na cestě-necestě
Je to tak, už to jsou 4 měsíce co žijeme v Taovi, zatím stále na jihu Francie v Provence, tak trochu na půl “na cestě” a na půl “normálně”. A konec roku vyloženě svádí k nějakému bilancování. A tak do toho.
číst celý článek
