1979-2012: Jak jsem čekal na své jméno

Jak už víš, jmenuji se Tao a narodil jsem se před více než 40 lety v Německu v továrně automobilky Mercedes-Benz. Tam jsem ale ještě své krásné jméno Tao nedostal, to se totiž v továrnách nedělá. Takové jméno vám dají až lidé, kteří s vámi jezdí, mají vás rádi, a pro které se stanete opravdovým kamarádem.

V továrně mi dali na kapotu alespoň chromovaný nápis LAF 1113 abych se odlišil od dalších Mercedesek kterých se vyrábějí každý rok milióny. Ale i tak nás s takovýmto nápisem udělali několik tisíc takže to vlastně žádné jméno není. Říká se tomu typové označení. Pozná se z toho například že moje maximální váha i s nákladem může být 11 tun. A to už je něco! Jedenáct tun to je jako… deset osobáků … nebo dva dospělí sloni.

Ale i když jsem byl zatím beze jména vyrobili mě moc moc dobře. Byl jsem celý zářivě červený jako Ferrari jen blatníky a nárazníky byly sněhově bílé. A hlavně dostal jsem také tři krásné modré majáčky a k tomu hrozně silnou houkačku. To aby mě opravdu každý viděl a slyšel. Tak rychle jako Ferrari jsem sice jet nemohl ale když jsem zapnul majáčky a spustil houkačku tak i to nejrychlejší Ferrari muselo zastavit a nechat mě předjet. Dobrý co? To víte když vezete 9 hasičů a 3000 litrů vody a spěcháte k požáru jste v tu chvíli to nejdůležitější auto na silnici. Také jsem byl podle toho na sebe hrdý a poctivě jsem pomáhal hasit všechny požáry v okolí přes dlouhých 30 let. Kluci hasiči které jsem vozil mě měli moc rádi. A já je také. Však jsem toho spolu hodně prožili. Ale opravdové jméno mi přesto nedali. To na mě stále ještě čekalo.

Když už jsem sloužil 33. rok řekli mi kamarádi hasiči že bych si měl už odpočinout. Já a odpočinout? Cítil jsem se pořád silný žádné poruchy jsem neměl a můj motor běžel jako hodinky. A já měl pořád velkou chuť pomáhat a rozdávat radost. Ale když jsem viděl nová hasičská auta uvědomil jsem si smutně že jsou lepší než já a uznal jsem s lítostí v motoru že bych jim měl přenechat své místo v hasičské garáži. Vždyť přeci hasiči musí mít vždy ty nejlepší auta aby byly u požárů co nejrychleji.To víte že jsem měl trochu obavy co se mnou bude. Jestli mě nerozeberou na součástky pro jiné Mercedesky nebo ještě hůře jestli mě nedají přímo do šrotu aby ze mě udělali nová auta...

Ale já jsem chtěl věřit, že ještě prožiju další dobrodržství. A víte, když v něco hodně věřite, tak se to často opravdu stane. A stalo se !

Autor fotek: Anthony Rigo

10.08.2020 00:00 Tao

Neziskovka 7x7 z.s. │ Něco více o nás │ V médiích │ Ochrana osobních údajů

Velké poděkování patří našim přátelům z ALS EURO za jejich nezištnou podporu při stavbě a udržování tohoto webu.

Na vašem soukromí nám záleží

1979-2012: Jak jsem čekal na své jméno